•Úvod → Budúcnosť mafie

Budúcnosť mafie

Väčšina mafií začínala jako tajné politické nebo „sebeobranné" organizace, jejichž zajem se časem presunul ze získavaní politických cieľov na prostou kriminálni činnost. Štruktúrou se mafie podobají štátu a sdílí s ním niektoré rysy, ovšem fungují jako jeho komplement: Tam, kde je štát slabý, uplatňují svou vôli po moci, tam, kde je štát silný a zavádí restriktivní opatrení, mafie dodáva zakázané nebo nedostatkové zboží. Cílem mafie je v první radé vydélávání peňazí, politické zájmy jsou sekundárni a spise slouží k udržovaní prostredí, ve kterém môže nerušené pôsobiť.

Pokud mafie dosáhne jistého ekvílibria s okolím, je pro okolí „neviditelná": Svedkovia se bojí vypovídat, úrady a polície jsou uplaceny a „prižmurí oko". Taková mafie pú-sobí pro vnejšího pozorovatele nenápadné, i když místní vedia o její moci své. Jiným prípadom jsou ale predátorské mafie, které se agresívne zmocňují kontroly nad úrady a velkými institucemi aktivne: Nepôsobí mimo ne, ale snaží se je infiltrovat a ovládnout, nezriedka i za pomoci atentátu či únosu a vrážd rodinných príslušníkov. Predátorské mafie ruského typu jsou nebezpečné hlbokou provázaností se statní moci, která jim otevírá velké možnosti. Agresívne a arogantné púsobí i neklasické mafie, napríklad kolumbijská nebo jamajská, které jsou známe hlavné svou brutalitou. Ta jim zajišťuje velkou efektivitu v pronikání na nová území, zároveň ale zkracuje „priemernou dĺžku očekávaného života" svých členu na zhruba tridsaťpäť rokov. Vzhledem k tomu, že mafie realizují do značné míry nabídkovou funkci na trvalé existující poptávku po více či.méné ilegál-ním zboží, múze si štát prakticky pouze yybrat, zda búdou na jeho území púsobit „umír-néné" mafie a nebo „predatorní". Zásah do „ekosystému zločinu" múze vést k tomu, že vcelku mírumilovné organizace búdou vytlačený agresivními gangy s jednoduchou distribuovanou velící štruktúrou, které je mnohem téžší infiltrovat či kontrolovat.

Aj tak že by pro radu ľudí mohl vypadat život v mafii jako romantická záležitost či pro- cházka sadem plným peňazí, jde predevším o vztah absolutního vazalství včetné práv na život. Mafie je vlak jedoucí jedním smerom, relatívne snadno do nej lze nastoupit, ale vystoupit jen téžko. Je to tým ťažšie, čím více pôsobí mafie mimo sociálni kontext spo lečnosti - japonská společnost je schopná priať bývalé členy jakuzy, ale asociálne pôsobiaca mafie vzbuzují u normálních lidí pouze odpor. Války mezi gangy bývají veli ce brutálni, zrada se nepripúšťa - a pokus vymenit informace o gangu za príslib nové ho života garantovaného státem podobnou je „absolútni zradou". Príkladom je prípad Gambinovského klanu, na čele so slávnym Johnom Gottim. Ten dostal doživotný trest kvôli zrade jeho najbližšieho spolupracovníka Salvatore „Sammy The Bull“ Gravanno.

Mafie je svou povahou hydra, která permanentne dorastá, využíva katastrof a vojen. Je pravdepodobné, že klanové-mafiánské štáty by byly alternatívou pri globálních katastrofách typu zmeny klimatu či jaderné války, kdy se rozpadá centrálni vláda. Rada hlubokých väzieb spojuje mafii s teroristickými a „osvobozeneckými" organizacemi, ale jde o vztah spíše parazitický: Bylo by velkou iluzí domnívat se, že jde o niečo jiného než o obchod a že ve hre jsou nejaké ideály - jde tu jen a jediné o moc a o peníze.