Sicilska mafia - ,,Tá pravá"

•Úvod → Sicílska mafia → 

História mafie na Sicílii

To, že mafie je spojená s malým ostrovem na juhu Európy, vi snad skoro každý, i když dnes se označení mafie používa často pro všechny formy organizovaného zločinu. Historikove se nemohou shodnout ani na pôvodu slova mafia (mafia). Je možné, že se jedná o zkratku ze slov „Morta Alla Francia, Itália Anela" což volné preloženo znamená „Smrt Francii, to je praní Itálie." S tímto heslem se méli vrhnout obyvatelé Palerma na nenávidené francouzské vládce béhem krveprolití v roce 1282, které znamenalo konec francúzské nadvlády na ostrove. Sicílii získala Aragonie a po jej spojení s Kastílií roku 1492 se stalo Španielsko až do roku 1860 - tedy do tzv. risorgimenta, boje za spojení Itálie — pánem ostrova.

Je také možné, že se odvozuje od organizace „Beati Paoli", združenie šľachticov vzniknutom okolo roku 1670. Členové Beati Paoli se scházeli v sicílskych jeskyních, které byly označovaný kdysi slovem mafia. Je také možné, že se jedná o zkomoleninu toskánského slova moffa (bída, neštéstí), francouzského mauvais (špatný), arabského mahias (podvodník) či magtaa (jeskyné), od kmene Maafirú, který se usadil v Palermu počas arabskej nadvlády v hlubokom stredoveku. Poprvé bylo slovo mafia doloženo v italsko-sicilském slovníku v roce 1868, kde jej autori označili za synonymum slova camorra. Takto se označovaly lupičské bandy jižní Itálie, z nichž niektoré mali – stejné ako mafie na Sicílii - politické ciele.

Banditi a zločinci všeho druhu samozrejme existovali po celý stredovek, neexistují ale žiadne dôkazy, že by mafie existovala jako organizovaná štruktúra do konce osmnáctého století. Do tej doby také sicilští šlechtici väčšinou skutečné sídlili na svých panstvích. Pote se ti dúležitéjší a vyše postavení presunuli do miest - Palerma, Catanie a Messiny. Jejich panství začali spravovat zástupci zvaní gabelloti, ktefí se mnohokrát koupí pudy stali postupné hrabaty či barony. Gabelloti byli krutí vládci a zastrašovaní rolníci pro ne pracovali za velmi nízke mzdy. S rolníky samozrejmé vládci nejednali pŕí-mo - najímali si na to prostŕedníky, ktefí vzali tuto práci rýchle za svou. Tyto prostŕedníky múžeme považovat za lokálni šéfy mafie; vétšinou nikoho nezabíjeli, ale tuto práci opét pfenášeli na jiné. Niektorí zkorumpovanejší gabelloti se sami stali významnými mafíánmi.

Mafie není pouze spolok banditu a zlodejov. „Ctihodná společnost" (Onorata societa), zapustila na Sicílii korene do každého odvetví a stala se druhou vládou na ostrove - tou skutečnou, protože úradníci dosazení z centra byli rýchlo zkommpovaní nebo rýchlo mrtví. Místní mafiánští bossove dávali rozkazy k odstránení tých, kterí se znelíbili. Príkazy ctihodné společnosti byly zákonem, mafie ukladala dané a byla velmi efektívni v jejich vymáhaní. Princíp byl jednoduchý a organizovaným zločinem pozdéji hojné používaný - jednalo se o známe „poplatky za ochranu". Mafiáni požadovali za ochranu pravidelný poplatek a pokud barón zaplatil, mél klid od rolníkov, kterí se domáhali vlastní pudy. Tí si platili rovnéž „ochranu" - kdo nechcel zaplatiť, zistil, že mu v noci niekdo zlikvidoval úrodu alebo pozabíjal zvírata.

Omerta

Omerta je slovo, které znamená v prekladu čest nebo mužnosť - a je spojeno s mafií již od začátku fungovaní „ctihodné společnosti". Kódex cti mafie se dá shrnout do vety „Kdo nemlčí, zomrie." Činy namierené proti mafií boli nelútostne trestané. Lidé nachádzali nejdríve vážna varovaní, napríklad zdechlého mezka — zrádci byli upozornení na rozsudek smrti ovčí hlavou na zápraží či mŕtvolou psa s udseknutou hlavou. Rozsudky provádeli strelci, kterým se hovorilo picciotto (maličký). Ti si vzali klasickou mafiánskou zbraň, pušku s upilovanou zbraní zvanou lupara, pôvodne používanú pri love na vlky. Ovšem pri lovu na lidi používali mafiáni jako strelivo kromé broku i soľ, aby tak obeť ešte viac trpela.

Omerta chránila vraha spoľahlivo. Strelci mohli zavraždit svou obeť na zaplnené ulici v Palermu, ale svedkovia, ktorí stáli meter od místa činu, si nie nepamätovali, nikoho nepoznávali a nie neslyšleli. Mafiáni vraždili politické predstavitele, kterí se nenechali podplatit i členy iných rodin — v tom prípade mohla vzplanout mezi rodinami vendetta, krevní pomsta, ktorá mnohdy skončila až likvidací všech mužských príslušníkov rodin. Členy mafie byli i úradníci, poslanci, lékari či advokáti, hlavou rodiny nezriedka i sám starosta mesta.

Okrem pravidla omerta je mafia založená na dalších dôležitých princípoch, a to od počiatkov až po dnešek. Člen mafiánské rodiny musí být naprosto oddaný svému donovi (šéfovi rodiny), musí poskytnout pomoc jakékoli spriatelené rodine a nesmie se pýtať, musí pomstít jakýkoli útok na člena rodiny, protože útok na jednoho je útok na všechny a musí se vyhnout kontaktu s úrady.

Mafiánske hodnosti:

• Capo de tuti cipi (šéf šéfú)
• Consigliere (poradce, rádce rodiny)
• Capo Bastone (zástupce šéfa)
• Contabile (finanční poradce)
• Caporegime nebo Capodecima („poručík", šéf jednotky s asi tak desať ľudí)
• Sgarrista (bežný člen rodiny)
• Picciotto (strelec)

Sicilska mafia za vojny

Mafie se s fašistickým režimem navzájem neznášali. Každé mesto alebo mestská část mala tehdy svého mariánskeho šéfa (capa) a väčšinu z nich poslal Mussoliniho „železný prefekt" Cesare Mori do väzenia. Väčšina mafiánú tak privítala spojenecké rozhodnutí o invazi na Sicílii a do Itálie v roce 1943, k čemuž samozrejme prispela i spolupráce sicílskeho rodáka a amerického mafiána Salvatora „Luckyho" Luciana s americkou výzvednou službou. Na Sicílii byli rozmiestení prevažne vojaci pocházející z místních vesnic, ktorí mali podla armádního vedení brániť své domovy s mnohem väčším presvedčením. Nicméne realita byla zcela opačná - Sicilani nechteli v žádném prípade vidét své vesnice horieť pri marnej obrane pred armádou, která mala materiálnu i početnú prevahu a vzdávali se po tisícich. Naopak v jednotkách, které se zúčastnily invaze, bylo z každé stovky vojákú pätnásť amerických Sicilčanov.

Američania dobyli skvelé a bleskové vítézství, když dokázali obsadit po sedmi dnech od invaze Palermo, a to hlavné díky prispenia miestního mafiánskeho capa Calogera Vizziniho, zvaného Don Calo. Ukážkové bylo napríklad jednaní druhého nejmocnéjšího mafiána na Sicílii Genca Russa, náčelníka mafie ve meste Mussomeli. Poblíž mestečka se nacházela pevnost Cammarata, plná protitankových a protiletadlových diel, okolo které Američania museli prejsť. Její velitel 20. července 1943 zjistil, že mu cez noc dezertovali dve tretiny posádky, ktorí sľúbami a hrozbami presvedčili Russovi mafiáni. Pri ceste Mussomeli jej navíc Russo zajal a prikázal jemu i zbylým mužom složit zbrane pod pohrúžkou, že pokud tak neudélají, zabije mafie nejen je, ale i jejich rodiny. Američané triumfálne a bez jediného výstrelu projeli Mussomeli, provázeni nadšeným jásotem jejich obyvatel...

A mafie dnes...

Ctihodná společnost za dob vlády cappa di tutti cappi dona Cala, který dokázal hbité využít Američany ke svému obohacení (Sicílie se stala centrem černého obchodu s americkým zbožím ve Stredomorí) i k likvidaci nepohodlných konkurentov, zmenila. Don Calo zemrel v roce 1954 a jeho nástupcem se stal Giusseppe „Genco" Russo, zvaný také zio Peppe (strýček Peppe). To znamenalo konec „čestných mužov" a „kódexu cti", pokud se pred tím dalo o niečem takom hovoriť. V nových odvetviach jako jsou drogy se vraždí bez milosti a ušetrený nejsou ani ženy a deti. Sicílska mafie je ešte krutejší než její americká sestra a neváha zlikvidovat kohokoli, kdo se jí zprotiví. Mafie po valce získala velký vliv ve stavebnictví (mafie zrejmé nepriamo vybudovala minimálne polovinu nové zástavby v Palermu), kontroluje trh s potravinami a provozuje niektoré nejväčšie sicilské hotely a zrejme bez problémov bude fungovať i v tomto století. Pravdepodobne i kvôli tradičním problémom italského jihu - vysoké nezamestnanosti, nedôvere v políciu a vo štát. Každopádne je konec romantickým príbehom gangstrov tricátých let, z nichž si jeden môžete prožít v hre. Moderný zločin je neľútostný a krutý a gentlemanské chovaní v nem nemá místo (pokud vôibec pripustíme, že niekedy v histórii zločinu nejaké místo malo).